ČLÁNKY

Už je to více jak měsíc, co jsem opustila své rodné město a vydala se na druhý konec světa. Tento čas utíkal rychleji, než "Simír Gerchán" z Kobry 11, a já se pomalu dostávám do papuánské denní rutiny. Nabízím tedy pár dalších okének z uplynulých týdnů.

Probouzím se do nedělního slunečného rána a záhy si uvědomuji, že můj dlouho očekávaný den odletu je tady. Kontroluji mobil a čtu si povzbudivé zprávy, které mi dodávají potřebnou odvahu. Balím zbylé věci, snažím se přesvědčit svůj kufr, že se do něj vejde tolik, kolik já chci, ne kolik chce on. Připravuji poslední brněnské kafíčko, loučím se se...